Ptáci s vysílačkou létají po lesích
Na západě Čech ptáci nosí od léta vysílačky.První dva samci zvláště chráněného ptáka chřástala polního nosí miniaturní vysílačky. Ve společném česko-bavorském projektu chtějí ornitologové v následujících dvou letech opatřit vysílačkami na Šumavě, v Českém a Slavkovském lese deset až 12 samců. Díky satelitnímu sledování, takzvané telemetrii, pak získají informace o životě a pohybu těchto ptáků V Česku i na zimovištích v Africe.
"S fungováním vysílaček jsme velmi spokojeni, ani jsme nečekali takový výkon," uvedl Jiří Vlček. Vysílačky jsou novinkou, speciálně pro tento projekt vyrobenou v USA.
Ultralehké zařízení napájené fotovoltaickým panelem váží včetně teflonových úchytů pět gramů. "Připevňuje se ptákům na záda v oblasti přechodu krční a hrudní páteře," uvedl Vlček. Biologové spoléhají na to, že převážně v noci aktivní chřástal bude i přes den na slunci, aby fotovoltaické články mohly nabít vysílač. Zařízení má fungovat tři roky.
Chřástal polní je asi jako menší štíhlá koroptev. Zimuje v Africe, v Česku v létě hnízdí dvakrát. O mladé se stará matka, samec se často přemisťuje i na velké vzdálenosti a hledá další samici. Odborníci sledují volání samců, kteří jsou v době toku aktivní v noci.
První část projektu spočívala v monitorování výskytu ptáků, kteří ze zimoviště přiletěli v druhé polovině května. Chřástala je těžké zahlédnout, počítají se proto volající samci. V květnu ornitologové na území západočeské Šumavy, Českého lesa a Slavkovského lesa zjistili pouze tři volající samce, v polovině června jich pak zaznamenali 22. Na bavorském území zaslechli jen tři samce. V polovině června umístili vysílačku na samce Adama poblíž Poběžovic a 1. července nedaleko Mariánských Lázní na samce Bohumila.
Souřadnice získané z vysílání přes satelit odborníci zapisují do mapy. "Zejména déle označený Adam je pečlivě sledován, zda mu vysílač nepůsobí nějaké potíže či stres. Samec je však velmi aktivní, dokonce také ve dne i v prvních dnech července, kdy tok již končí," uvedl Vlček.
Přírodovědci věří tomu, že díky údajům z telemetrie získají odpovědi na mnoho otazníků z biologie chřástalů. O jejich životě se toho totiž zatím mnoho neví. Sledování by mělo objasnit, jak velký prostor ptáci potřebují, zda se samci zdržují při hnízdění poblíž samice, jak se pohybují po Evropě a podobně. Na společném přeshraničním projektu se podílí také plzeňská zoologická a botanická zahrada, Plzeňský kraj a německá ornitologická organizace LBV.