Ekologické problémy na Moravskoslezsku

Kvalita životního prostředí v jednotlivých regionech souvisí zejména s jejich celkovým charakterem, rozdíly nejen mezi přírodními podmínkami, množstvím průmyslových podniků a také s dopravní vytížeností. Největší potíže s kvalitou životního prostředí hlavně kvůli znečištění ovzduší má Moravskoslezský kraj.

     Vláda se drží v pozoru. Vyjednala vysoké dotace na modernizaci tamních převážně hutnických provozů, části domácností přidala na nákup čistějších kotlů a školám nabídla příspěvek na výjezdy do přírody. Podle opozice ale stále chybí obchvaty měst, které by vyvedly dopravu z center.

     Průmyslově zatížený Moravskoslezský kraj se podílí nejvíc na emisích oxidu uhelnatého, významně i na emisích tuhých znečišťujících látek a oxidu siřičitého. Středočeský kraj, který je zatížen dopravně, zaujímá první místo v produkci tuhých znečišťujících látek a druhé místo v produkci oxidů dusíku. Na vysoké produkci prachu se v tomto kraji podílejí také domácnosti používající tuhá paliva pro vytápění. Zemědělské kraje - Jihomoravský a Jihočeský kraj spolu s Vysočinou a také Středočeským krajem patří mezi největší producenty amoniaku. Ústecký kraj v porovnání s ostatními kraji vede v produkci oxidů dusíku a oxidu siřičitého.

     Mezi regiony, kde vzduch znečišťuje hlavně doprava, stojí v přepočtu na hlavu vedle Prahy, Středočeského a Jihomoravského kraje paradoxně i na přírodu bohatá Vysočina jako tranzitní region.

     Nejnižší množství emisí pocházejících z průmyslu je na Liberecku, v Praze, na Vysočině a v Královéhradeckém a Zlínském kraji.

     Přímou souvislost mezi čistotou ovzduší a zdravím ukazuje množství pacientů léčených v alergologických ordinacích - nejvíc jich je v hlavním městě a Moravskoslezském kraji.

Největší intenzita silniční dopravy je v pražské a brněnské aglomeraci, kde na hlavních komunikacích v některých úsecích dosahují počty vozidel v případě Prahy 100.000 až 120.000 denně, v Brně pak 60.000 aut denně.

     Nejvyšší spotřeby elektrické energie dosahují kraje Středočeský a Moravskoslezský, a to zejména díky vysoké spotřebě v průmyslovém  odvětví. Dalším vysokým spotřebitelem je Ústecký kraj, kde se na spotřebě podílí významným způsobem i energetika.

     Emise z vytápění domácností jsou ovlivňovány převažujícími způsoby vytápění, ale také hustotou osídlení kraje. V Praze je mnohonásobně vyšší hustota domácností než v ostatních regionech, proto jsou zde měrné emise z vytápění domácností výrazně vyšší než v ostatních krajích přesto, že struktura způsobů vytápění je zde emisně příznivá. V regionech s velkými aglomeracemi převažuje dálkové vytápění, tam, kde jsou malá sídla, jde většinou o lokální topeniště.

     Těžba hnědého uhlí v Ústeckém kraji se podílí na celkovém objemu těžby v Česku téměř třetinou. Následuje Moravskoslezský kraj s těžbou černého uhlí a kraj Středočeský, kde se těží nejvíc stavebních surovin - stavebního kamene, štěrkopísků a také vápence.